V neděli je v Rakousku jako po vymření. Ulice jsou prázdné, jen zpoza živých plotů se za pěkného počasí ozývá vzrušené klábosení a dětský smích - Rakušané se schází u rodinného stolu. Všechny obchody jsou zavřené, a pokud si na to jako cizinec nevzpomenete zavčas, nezbývá, než držet hladovku nebo se vydat na benzinku. Rozhodla jsem se nenarušovat místní zvyky a den jsem strávila příjemným lenošením. Poobědvala jsem s kamarádkou venku v areálu kampusu, a protože se sluníčko konečně vylouplo z mraků a naše diskuzní skupinka se rozrostla, protáhl se oběd za příjemného povídání až do večera. Polehávali jsme na školní terásce, zobali škvarky - pozdrav z Čech :), zopákli si lehce němčinu a brainstrormingovali nad fotografickým projektem.
Po cestě zpátky domů jsem neodolala a udělala pár líbivých fotek smrákání. Že je to klišé? Možná, ale vždycky svým způsobem krásné. Zaparkovala jsem svého věrného dvoukolého oře vedle stromu a stála na mostě přes Salzach s pohledem upřeným tam, kde se potají setkává hladina s oblohou skoro až do úplné tmy.
 |
| Campus Urstein |
 |
| Most přes Salzach s výhledem na Untersberg |
 |
| Oblíbený cíl všech sportovců z okolí |
 |
| Tajný sen každé umělecké duše |
 |
| Hallein Rehhofsiedlung |
Žádné komentáře:
Okomentovat