Kapky deště stále jemně ťukaly na okno. Přesto jsme obuli pohorky a neohroženě se vydali na procházku - protáhnout nohy a načerpat záporné ionty :). Naskočili jsme do auta a za chvíli už vystupovali někde v horách nad Bad Dürnberkem. Od hasičské stanice jsme se vydali vzhůru, po kamenité cestě slibující pěkné výhledy. A těch se nám taky dostalo. Z plných plic jsme vdechovali alpský vzduch plný vůně vlhké hlíny a jehličí. Bylo po dešti. Po obloze se honily šedavé mraky a tráva se třpytila. Nadšeně jsem pobíhala s foťákem v ruce od stromu ke stromu a hledala ty nejhezčí záběry. Snášející se šero dodávalo celému lesu na dramatičnosti.
Člověk snadno zapomene na všechny starosti světa s pohledem upřeným na zasněžené vrcholky majestátných hor a téměř fyzicky cítí, jak mu pohled do zelena hladí duši. Čas pokročil a nezbývalo, než najít nejrychlejší cestu zpátky. Nejrychlejší cesty však nebývají vždy ty nejschůdnější, a tak jsme do auta nastupovali po kolena promočení. Vůbec to nevadilo. Za to dobrodružství to stálo. A navíc, je to jen voda.
 |
| V doprovodu své červené karkulky se nebojím žádného vlka |
 |
| Ve dvou se to lépe táhne |
 |
| Fotopoint |
 |
| Příroda sama vytváří ty nejlepší barevné kombinace aneb inspirace pro podzimní outfit :) |
 |
| Pán hor |
Žádné komentáře:
Okomentovat