Průměrně má prý člověk 20 000 dní aktivního života, který je schopen sám režírovat. Když se nad tím tak zamyslíte, tak každý den se počítá. Člověk nemusí nutně objevit lék na rakovinu nebo zformulovat teorii relativity, aby se jeden konkrétní prožitý den opravdu počítal. Jsou dny velké a menší, ale každý den bychom měli prožít něco, co nám přinese radost. Radost ze života. Pocit z dobře odvedené práce, ocenění, pohlazení, úsměv, dobrý konec dobré knihy, poslech oblíbené hudby, dokonce i koupě nové košile může náš den udělat mnohem radostnějším. Mně osobně bohatě stačí sednout na kolo a vyrazit do okolí. Avšak do okolí ne zcela obyčejného - ale pohádkového.
Už několik kilometrů za Halleinem, tam, kde končí zpevněná cesta, stojí závora, za kterou se nachází nový neprobádáný svět. Svět šípkových keřů, zrcadlících se mokřin, dlouhonohých čápů a snových zámků. A když popojedete ještě o kousek dál, narazíte na průzračná jezera, která brouzdají divoké kachny. Pevně věřím, že i ony se se stmíváním proměňují v baculaté vodnice posedávájící na břehu jezera a vesele kvákající o tom, kdo, kde, s kým a proč.
Tento den se rozhodně počítal.
 |
| Vstříc pohádkám - cesta Hallein - Anif |
 |
| Uletěl mi |
 |
| Romantizující novogotický zámek Anif - na základech hradu z roku 1520 |
 |
| Příjezdová cesta k rozlehlému parku vodního zámku Anif (jen škoda, že vše v soukromém vlastnictví rodiny z Moy de Sons - veřejnosti nepřístupné) |
 |
| Untersberg v celé své velikosti |
 |
| Waldbad Anif |
Žádné komentáře:
Okomentovat